na Blog.cz

Jednou to přijít muselo a tak je to tady!

Punki říká sbohem!

A tohle je už opravdové, úplné, definitivní sbohem.

Už nebude punki.

Její duch se však převtělil do zbrusu nové podoby, která bude nadále dostupná všem "fanouškům" punki. Pokud teda kdy nějaké měla, že jo...

No, to není podstatné.

Důležité je, že už těžko někde potkáte punki a na tenhle blog by už nemělo nic přibít. Přemýšlím, jestli mám blog zrušit nebo nechat jak je. Kdyby tak šel přesměrovat...

Každopádně punki nám vyrostla a stala se z ní (když přivřu obě oči) velká holka. A tak musela přijmout nové jméno. A měla měsíc na přejmenování se. A od teď ji najdete jako Fobos.

Už ne punki. Od teď jen a pouze Fobos.

A jako novou osobnost Fobos najdete na novém blogu www.kosmik.blog.cz

Buďte prosímshovívaví, je to zas jen začátek a ještě není ani zpola udělaný.

Ale všecko bude :)

Naposled od punki

Aloha!

Dámy a pánové,

je mou nemilou povinností oznámit svůj dočasný odchod z virtuálního světa, především pak z oblasti blogu a hlavně, ač mi to trhá srdce na tisíce kousíčků, ze světa slashe, jemuž jsem se plně oddala.

Důvodů je mnoho - škola, rodina, osobní život. Vše a vlastně nic.

Neptejte se.

Utíkám. Nevím s kým a nevím kam.

Tady ale zůstat nemohu.

Bude se mi stýskat.

Ado... promiň. Snad pochopíš.

Nadávejte, vtekejte se, proklínejte a vyhrožujte, ale proboha Vás prosím, neříkejte že to chápete.

Nemůžete.

Aloha.

punki <3

Je tady další z řady povídek, jež bych Vám chtěla představit a doporučit.

Tentokráté je to povídka Milovat tě je nevděčná věc (ale někdo to dělat musí).

Je to jedna z mých nejvíc nejoblíbenějších.

Zajisté HP/SS. Jak jinak.

Dum spiro spero.

Dokud dýchám, doufám.

Připadá vám ten nadpis zvláštní? Jo?

Tak to není nic proti tomu co se mi stalo!

A je to tady!

Velká chvíle tohohle blogu!

1111 návštěvníků.

Hezké číslo, ne?

A třeba, možná, jich brzo bude 2222.

Kdo ví?

To abych psala povídky častěji... ^_^

Aloha.

Nejsem si jistá kde, ale někde na netu jsem četla, že z Harryho Pottera se stala droga. Pokud je to pravda, pak jsem závislá. A jistě v tom nejsem sama, to ani zdaleka. Znám spoustu lidí různého věku, kteří by dali nevím co za další díl téhle veleúspěšné čarodějné ságy. Vlastně... já se za osmičku taky modlím. A co vy?

A co se dlouho nemění, stane se rutinou. A nebo nudou.

Nesnáším nudu...

A proto jsem se rozhodla od základu překopat celý tenhle blog, včetně rubrik, galerie, vzhledu a prostě všeho. Pokud tu najdete něco původního... moje chyba. :D

Líbí se Vám nový vzhled? Mě docela jo... jen si nejsem zrovna jistá tím mottem. Co s tím? Předělat?

Rubriky. Moje osobní malé mučení. Nevím si s nima rady... No nějak jsem to zpatlala a doufám, že se v nich dá aspoň malinko vyznat. No Vy si jistě poradíte! :)

Galerie je taky zbrusu nově uspořádaná, ačkoli to asi nebude vidět. No zkuste mi trochu věřit, když říkám že je předělaná! ;)

Tak... snad je to vše.

Aloha.

Když jsem vkládala na blog povídku Keep smiling, řekla jsem o tom pouze Adě Cordelle (kruci, holka, jak se skloňuje tvůj nick?) a poslala jsem aktualizaci na Daily-slash.

Odkaz na DS sem během dvou dnů přivedlo pro mě neuvěřitelných 500 lidí.

A víte co?

Přibily dva komentáře.

Ubohé číslo, že?

Mnohokrát děkuji těm třem, co mi koment napsali, jmenovitě jsou to Ada Cordella, Ravenablue a Shany Ann Farrel. Vážně moc děkuju. Komentáře, ať už pozitivní či negativní, jsou totiž pro mě jakožto pro začátečnici velmi důležité. Všechny ostřílené autorky to vědí a komentáře přesto nikde...

No, to je asi tak všechno co sem Vám chtěla sdělit. Původně jsem chtěla oslavit první tisícovku návštěvníků, ale zřejmě nění nikdo, kdo by o to stál. K době psaní tohoto článků bylo na mém blogu zaznamenáno 1065 přístupů. Pět set z nich se sem dostalo díky odkazu na povídku, kterou podle všeho četli tři lidi...

Aloha.

2. část